Blog

DĚDICTVÍ ZE ZÁKONA V ČESKÉ REPUBLICE – ÚPRAVA DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

DĚDICTVÍ ZE ZÁKONA V ČESKÉ REPUBLICE – ÚPRAVA DĚDICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Jan Kowalski
-
Zůstavitel může rozhodnout o tom, kdo bude v konečném důsledku vlastníkem pozůstalosti prostřednictvím závěti nebo dědické smlouvy. V případě, kdy nenastane ani jedna z těchto variant, nastupuje zákonná dědická posloupnost. Jakkoliv se uvedené na první pohled může zdát na první pohled samozřejmě, v praxi stále spousta lidí na uspořádání majetkových poměrů po své smrti zapomíná.
V dnešním článku se tak ve stručnosti podíváme na testamentární dědickou posloupnost podle tuzemského práva. Jak přitom platí, závěť může být zůstavitelem pořízena ve vztahu k celé pozůstalosti, resp. k jeho části, a to buď záměrně, nebo pokud zůstavitel v závěti část pozůstalosti opomenul.

Dědictví v České republice – kdo má v Česku nárok na dědictví?

Při přenechání pozůstalosti dědicům na základě závěti je potřeba pamatovat na zákonnou dědickou posloupnost dle občanského zákoníku. Důvodem je skutečnost, že některé osoby jsou v České republice tzv. nepominutelnými dědici, přičemž se jedná o nejbližší rodinné příslušníky zemřelého. Okruh těchto nepominutelných dědiců je přitom vymezen taxativně (tj. žádné další osoby do úvahy nepřipadá). Zákonní dědici jsou rozděleni do následujících dědických tříd:

  1. V první třídě: manžel a děti;
  2. V druhé třídě: manžel, rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele;
  3. Ve třetí třídě: sourozenci a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele;
  4. Ve čtvrté třídě : prarodiče zůstavitele;
  5. V páté třídě: prarodiče rodičů zůstavitele;
  6. V šesté třídě: děti dětí sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele.

V případě, že nedědí žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadá dědictví státu a na stát se hledí, jako by byl zákonným dědicem. Z povahy věci se však jedná o výjimečné situace, ke kterým v praxi dochází jen velmi zřídka.

Dědictví v České republice – zvláštní pravidla dědictví v České republice

V souvislosti s dědictvím bez závěti se v české právní úpravě dědického řízení uplatní několik obecných a několik zvláštních pravidel. Co se týče obecných pravidel, mezi nejdůležitější z nich patří výše nastíněná zákonná dědická posloupnost. Je-li živ byť jeden z dědiců v dané dědické třídě, je dědění dědiců v nižší dědické třídě vyloučeno. Druhým důležitým obecným pravidlem českého dědického práva je rovnost podílů dědiců v rámci jednotlivých dědických tříd; z toho pravidla se nicméně uplatní jisté výjimky.

Příklady zvláštních pravidel dědictví ze zákona v České republice ve vztahu k první skupině:

  1. Nachází-li část pozůstalosti ve společném jmění manželů, je dědický soud povinen nejprve rozhodnout o vypořádání předmětného společném jmění manželů, a to tak, že druhému z manželů přizná jeho část na rozděleném společném jmění (zpravidla jednu polovinu).
  2. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti; totéž platí o vzdálenějších potomcích téhož předka.
  3. Nedožil-li se některý z manželů zahájení dědického řízení, připadá celá pozůstalost rovným dílem stejným dílem jeho děti, případně jejich dětem.
  4. Neměl-li zůstavitel děti, avšak byl ženatý / vdaná, nepřechází celá pozůstalost na manžela, ale tento se s ní dělí rovným dílem s dědici ve druhé třídě.

Dědictví v zahraničí – dědictví v České republice

Dědictví v zahraničí se každým rokem stává čím dál tím věc běžnější realitou. To ostatně pravděpodobně není žádným překvapením, neboť téměř každý z nás má příbuzného či blízkou osobu, která žije nebo se do zahraničí přestěhovala. Samotné získání dědictví v zahraničí nicméně v některých případech může představovat oříšek, neboť předpokládá znalost místního jazyka, místní právní úpravy dědického řízení; k tomu všemu je potřeba připočíst stres v souvislosti se ztrátou blízkého člověka. Z daných důvodů se proto obecně doporučuje svěřit vyřízení dědických záležitostí kompetentnímu profesionálovi. Jedním z takových jsou i specialisté společnosti Lawyer in Europe, kteří Vám v dané oblasti rádi poskytnou komplexní služby.
Pokud jste se ocitnuli v takové situaci, doporučujeme Vám seznámit se s nabídkou naší společnosti. Rádi se Vašeho případu ujmeme, ať již se pozůstalost nachází v jakémkoliv státě světa. Jsme si dobře vědomi toho, že dědické řízení v zahraničí se může od tuzemského dědického řízení značně lišit, což danou záležitost jen komplikuje. Dobrou zprávou v tomto ohledu nicméně je, že existují specialisté, kteří si dokáží poradit i v těchto situacích. Rozhodnete-li se nám svěřit svoji věc, můžete si být jisti tím, že pro nás Vaše zájmy budou vždy na prvním místě.

VIZ OSTATNÍ ČLÁNKY

  • POVINNÝ DĚDICKÝ DÍL V RAKOUSKU

    POVINNÝ DĚDICKÝ DÍL V RAKOUSKU

    Vědomé vynětí blízkého člověka z okruhu dědiců ze závěti neznamená, že by daná osoba měla ztratit své dědické právo zcela. V případě zá...
    Jan Kowalski Zobrazit více →
  • Subscribe
    Upozornit na
    0 komentáře
    Inline Feedbacks
    View all comments